V poslední době se často říká: když je žena těhotná, neměla by mít ve své blízkosti kočku, aby se od ní nenakazila nějakou nemocí, která by mohla uškodit i dítěti. Podívejme se na to blíž…
Toxoplazmóza je onemocnění způsobené parazitárním prvokem, ke kterému jsou vnímaví všichni teplokrevní živočichové včetně člověka. Nakažení probíhá orálně (ústy). Množí se v tenkém střevě pouze kočkovitých šelem, tvoří tzv. tkáňové cysty, což je měchýřek skrývající parazita, který čeká, až ho někdo pozře (nejlépe kočka), aby se mohl dále pohlavně množit. Dává přednost rychle se dělícím buňkám, proto je tak nebezpečný pro rostoucí plod matky, v prvním trimestru gravidity.
Velká hrozba je u nastávajících maminek nakažených zejména právě v prvních třech měsících těhotenství, kdy může akutní infekce toxoplazmózou vést k potratu nebo ke vzniku plodu s hydrocefalem (zmnožení mozkomíšního moku v centrální nervové soustavě).
Toxoplazmóza umí prý měnit psychiku
O toxoplazmóze neboli kočičí nemoci se traduje, že je nejvíc nebezpečná pro těhotné ženy. Poslední výzkumy však ukazují, že bychom se jí měli bát všichni. Prvok, který ji způsobuje, totiž dokáže ovlivnit lidské chování, takže se stáváme méně ostražitými. To může mít fatální následky, třeba za volantem.
Zpomalená reakce - Bylo zjištěno, že zárodky toxoplazem ovlivňují psychiku napadeného zvířete – například v případě myši tak, že se stává snadnější kořistí kočkovité šelmy. To v devadesátých letech přivedlo vědce na myšlenku, že i člověk jako mezihostitel toxoplazmóz může být jejím dlouhodobým působením skrytě handicapován. “Co přesně zárodky toxoplazem v lidském mozku ‚kutí‘, ještě nevíme. Zkoumali se například reakce pokusných osob na objevení bílého čtverce na obrazovce počítače. Nakažené osoby reagovaly výrazně pomaleji než nenakažené. Zejména dlouhodobé soustředění dělalo testovaným lidem velké potíže. Toto zpomalení se může stát nakaženým osudné. I člověk má svého ‚predátora‘ – automobil.” Podle statistiky vytvořené pražskými parazitology lidem s latentní toxoplazmózou hrozí 2,5x větší riziko autonehody (jako řidičům i jako chodcům) než lidem nenakaženým. U věkové kategorie do 29 let je toto riziko větší dokonce 3,7x! Čistě hypoteticky tedy zahyne v Čechách ročně asi 300 osob jen proto, že byla jejich schopnost rychlého rozhodování oslabena těmito zdánlivě nedůležitými prvoky.
Jak se chránit před nákazou
Infekci roznášejí kočky volně se pohybující venku, které všude zahrabávají trus, včetně květinových a zelinářských záhonků. Nejčastěji tradovaný způsob nákazy při čištění kočičího záchodu je ve skutečnosti skoro nereálný. Aby se cysty mohly stát infekčními, musejí dva až čtyři dny vyzrát. Pokud kočičí toaletu denně čistíte a pravidelně ji dezinfikujete, je přenos téměř vyloučen. A navíc – pokojová kočka, která nechodí ven, nežere syrové maso a v životě neulovila myš, nemá šanci se nakazit.
A tak se paradoxně častějším zdrojem infekce může stát mrkev “zaručeně bez chemie a přímo ze zahrádky”. Riskantní je i přezíravý postoj kutilů, zahrádkářů a pánů kluků k hygieně rukou. Proto také chlapci a mladí muži vedou v promořenosti nad děvčaty. Po pětadvacítce však infekce postihuje i ženy. Novomanželky totiž často vaří, a přitom ochutnávají tepelně neopracované maso. “K nákaze stačí ochutnat a sníst nedovařený kousek,” varuje parazitolog.